Vybudování sítě rychlostních silnic v Maďarsku bylo dlouhým a složitým procesem, který trval více než šest desetiletí. Pokud vezmeme jako výchozí bod otevření prvního úseku dálnice, síť následkem toho prošla 60letou historickou proměnou a rozšiřováním. Takové rozsáhlé infrastrukturní projekty samozřejmě vyžadovaly důkladné plánování, které bylo základem pro následnou realizaci.
Plánu z roku 1961, který předpovídal infrastrukturu rychlostních silnic s centrem v Budapešti, předcházel i dřívější plán z roku 1941. Inženýr a ekonom Dr. vitéz Vásárhelyi Boldizsár tehdy napsal své dílo „Technické požadavky AUTOMOBILOVÝCH TRATÍ a program rozvoje maďarských silnic”, ve kterém představil koncept obchvatového okruhu kolem Budapešti. V Vásárhelyiho plánech bylo obcházení Budapešti a řešení dopravních problémů vnitřního města ústřední otázkou, což se lišilo od zaměření plánů z roku 1961.
Rozvoj rychlostních silnic v Maďarsku začal velmi brzy, protože již v roce 1942 byla vybudována rychlostní silnice vedoucí na letiště Ferihegy, která sice nebyla dálnicí, ale její konstrukce bez křižovatek sloužila jako předběžná studie pro pozdější výstavbu dálnic. K účasti Vásárhelyiho Boldizsára na tomto projektu byla významná. Síť rychlostních silnic, kterou Vásárhelyi snil a která měla přibližně 1 770 kilometrů silničních úseků, předpovídala v mnoha ohledech moderní maďarskou síť rychlostních silnic. Koncept kompletního obchvatového okruhu z plánu z roku 1941, který by zcela obcházel Budapešť, se dosud nenaplnil, protože ani dálnice M0 není dnes dokončená. Mezi představami Dr. vitéze Vásárhelyiho Boldizsára a moderními rozvojovými projekty existuje mnoho podobností, což naznačuje, že jeho vize mohla sloužit jako jakási předběžná základna pro určení směrů rozvoje infrastruktury v následujících desetiletích.
Díky jeho plánům a práci můžeme nahlédnout do budoucnosti, jejíž části se zhmotnily až po dlouhé době, což potvrdilo trvanlivost pohledu tohoto vynikajícího odborníka.
