Ekodukty, také známé jako ekologické mosty, hrají životně důležitou roli v zajištění bezpečnosti zvířat a řidičů na různých místech světa. Tyto stavby pomáhají snižovat počet nehod se zvířaty a zároveň přispívají k udržování přirozeného životního prostředí zvířat. Historie ekoduktů sahá až do roku 1950, kdy byl postaven první most ve Francii.
Od té doby se tyto mosty a další podobné struktury, jako jsou ekodukty, kanalizační systémy nebo tunely, staly po celém světě stále běžnějšími. Zejména v Evropě se rozšířily, kde se například v Nizozemí nachází nejdelší ekodukt na světě. I v Severní Americe existuje řada podobných iniciativ, včetně několika desítek přechodů v kanadském národním parku Banff. Mezi zajímavé příklady článku patří projekt včelí dálnice v Norsku, který poskytuje bezpečné možnosti hnízdění a krmení pro včely. Na Vánočním ostrově v Austrálii pak podporují bezpečnou migraci červených krabů pomocí plastových přechodů a občasného uzavření silnic. V Massachusetts chrání salamandry malé tunely, kterými mohou bezpečně překonávat silnice. Účinnost ekoduktů se projevuje nejen v prevenci nehod, ale i v udržování ekologické rovnováhy.
Například ve státě Colorado 87% pokles počtu nehod se zvířaty dokazuje úspěšnost těchto mostů. Vytváření takových řešení však vyžaduje důkladné plánování a rozsáhlou spolupráci. Článek uvádí jako zvláštní příklad Nový Zéland, kde dobrovolníci postavili podzemní tunel pro malé modré tučňáky, což jim pomáhá bezpečně překonávat rušné silnice. Shrnutě, ekodukty a podobná řešení ochrany přírody jsou výjimečně důležitá pro podporu harmonického soužití zvířat a lidí a článek uvádí skvělé příklady z různých zemí k představení jejich efektivity.
