Začaly práce na nejdelším dálničním tunelu v Rumunsku. Nové zařízení s téměř dvoukilometrovými koridory vzniká na trase dálnice A1 Lugoj–Deva a povede pod kopci mezi okresy Timiș a Hunedoara. Na hranici dálnice Lugoj–Deva, mezi okresy Hunedoara a Timiș, se buduje druhý tunel tohoto úseku, jehož délka se blíží dvěma kilometrům. Tunel se skládá ze dvou samostatných částí: z menšího již pokročilejšího tunelu a z podstatně delší varianty. Prvních několik metrů „velkého tunelu“ (T2) již bylo vykopáno v oblasti Holdea–Coșevița a dle plánu by měl být celý 9,14kilometrový dálniční úsek mezi Holdea (okres Hunedoara) a Margina (okres Timiș) dokončen do konce roku 2026. Výkopy začaly v únoru, nejprve na „malém tunelu“ (T1), jehož levý tubus má délku 367,5 m a pravý 415 m. Očekává se, že ve východě v levém tubusu prvního tunelu bude brzy ze dvou stran proražena stěna, takže se symbolicky objeví „světlo na konci tunelu“ z obou směrů. Podle prohlášení Regionální správy pro výstavbu silnic a mostů pokračují práce na obou tunelech, u druhého byla již připravena úvodní portálová část a zahájeny skutečné zemní práce.
Na úseku tunelu jsou zároveň realizovány mosty, viadukty, stavba kolejového lože i dvě přemostění; na místě pracuje zhruba 800 dělníků a 200 strojů. Velký tunel je zhruba čtyřikrát delší než menší, a jeho výstavba je tak i náročnější. Podle dálničního projektu bude levý tubus T2 měřit 1 825 metrů a pravý 1 985 metrů. Oba tubusy budou jednosměrné, se dvěma jízdními pruhy, odstavným pruhem, servisním chodníkem, nouzovými východy a servisními kabinami, včetně SOS a protipožárního systému. Portály budou vybudovány metodou „cover & cut“, instalují se opěrné zdi a piloty. U západního portálu vzniknou tři větší a dvě menší kamenné zdi, u východního čtyři velké a dvě menší, poté se stroje pustí do zemních prací až na úroveň vozovky. Hlavní část tunelu je budována mechanicky podle tzv. Nové rakouské tunelovací metody (NATM), kdy se stav sledovaně monitoruje pomocí průběžného geotechnického měření a zesilování konstrukce je přizpůsobováno aktuálním podmínkám.
Zakryté („cover & cut“) úseky budou nejprve zajištěny opěrnými stěnami – v levém tubusu jde o 300 metrů, v pravém o 73 metrů. Dle předpisů jsou v jednosměrných tunelech delších než 500 metrů stanoveny únikové chodby: v případě prvního, kratšího tunelu nejsou potřeba, druhý, téměř dvoukilometrový tunel však disponuje pěti pěšími nouzovými východy, z nichž jeden umožňuje průjezd vozidel. Tyto jsou rozmístěny v průměru každých 350 metrů. Provozovatel připomíná: v případě incidentu jsou tunely automaticky uzavřeny v obou směrech a lidé jsou skrze chodby odváděni do nepostiženého tubusu, odkud mohou bezpečně vyjít. Na úseku dálnice A1 Lugoj–Deva, ve svazku Margina–Holdea, začaly výkopy tunelů v únoru 2025 a celý, 9,14kilometrový úsek může být dokončen v roce 2026. Samotná dálnice A1 je dlouhá 100 kilometrů, vede přes okresy Timiș a Hunedoara, částečně údolím řeky Mureș směrem na Dobru, poté pokračuje dále na Západní nížinu při úpatí pohoří Poiana Ruscă. Do konce roku 2019 bylo již asi 90 kilometrů úseku uvedeno do provozu.
Na úsecích D a E, kde údolí překonávají tunely, byly práce v roce 2017 přerušeny; na těchto téměř 9 kilometrech je tunel nyní plánován k realizaci. V nově vyhlášeném výběrovém řízení získalo v roce 2022 zakázku na kompletní projektování a výstavbu konsorcium vedené společností Spedition UMB v hodnotě přibližně 1,8 miliardy lei, financované rumunským státem z Programu obnovy a odolnosti.